Správná volba izolační skla

Okna jsou v současnosti z hlediska tepelných izolací i z hlediska konstrukčního řešení jedním z nejvíce problematických míst v obydlí, ať již se jedná o novostavby nebo starší zástavby. Řada z nás sleduje u výběru správného zasklení pouze součinitel prostupu tepla zasklením Ug, ale na celkovou spotřebu energie v domě má vliv součinnost více parametrů.

Zajistit si pohodlné bydlení s co nejnižšími náklady na provoz domácnosti? To je otázka, která se v dnešní době řeší čím dál více.

Přeci jen je ale okno vznešeným prvkem domu, které propojuje interiér s okolní přírodou, vymezuje i otevírá daný prostor, rozšiřuje ho i ohraničuje. Vpouští pak do budov světlo, a tak příznivě ovlivňuje náladu jejich uživatelů. Na druhou stranu je na místě si říci, že každá stavba spotřebovává na svůj provoz určité a často nemalé množství energie na vytápění a klimatizaci.

Řada z nás sleduje u výběru správného zasklení pouze součinitel prostupu tepla zasklením Ug, ale na celkovou spotřebu energie v domě má vliv součinnost více parametrů. Naše pozornost by se neměla upírat pouze na tepelné ztráty. Je třeba se zaměřit i na tepelné zisky, které můžeme získat bezplatně, tedy sledovat celkovou energetickou bilanci budovy. Co tedy sledovat?

  • součinitel prostupu tepla celého okna Uw (rámu Uf + zasklení Ug + distanční rámeček ψ)
  • celkový činitel prostupu sluneční energie g neboli solární faktor
  • světelný činitel prostupu τv, zkr. LT

Kde děláme nejčastěji chyby?

I když zvolíme izolační sklo s co nejnižším koeficientem prostupu tepla zasklením Ug, mějme na paměti, že tato hodnota se zhoršuje samotným osazením zasklení do rámu okna (např. volba materiálu, kvalita práce, atd.). Stejně tak může výsledek ovlivnit nekvalitně odvedená práce při samotné výměně okna (připojovací spára mezi rámem okna a ostěním, správný způsob osazení okna vůči tepelně-izolační rovině panelu, apod.). Desetinný rozdíl mezi hodnotami Ug by neměl být rozhodujícím kritériem při vaší volbě.

Dalším sledovaným parametrem by měl být solární faktor. Tato hodnota udává, kolik celkové sluneční energie v podobě tepla nám zasklení vpustí do místnosti. Příliš vysoká hodnota solárního faktoru místnost v létě přehřívá, naopak příliš nízká hodnota solárního faktoru nás v zimě připraví o přirozené teplo získané ze slunce. Požadovaná hodnota solárního faktoru se liší podle typu budov. V našich klimatických podmínkách je u rezidenčních budov (panelové domy, bytové domy, rodinné domy) lepší mít solární faktor vyšší, cca 60 %, abychom se nepřipravili o bezplatně získané teplo ze slunce během jara, podzimu a zimy. Této hodnoty dosahují skla společnosti AGC, kterými jsou izolační dvojsklo Thermobel Top N+ a izolační trojsklo Thermobel TRI s použitím skel Planibel TRI. Proslunění pracovních prostorů je obvykle méně vítáno, zatímco mít prosluněný byt je znakem komfortního a zdravého bydlení. V našich domovech trávíme čas převážně v odpoledních hodinách, tudíž v letním období dokážeme intenzivní sluneční paprsky regulovat pomocí žaluzií (lze zvolit izolační sklo s integrovanými žaluziemi Thermobel Store). Naopak na jaře, na podzim a v zimě využijeme sílu slunce a vyšší solární faktor zasklení jako bezplatný zdroj, kterým si přihřejeme interiér. V chladnějších dnech, díky nízké hodnotě koeficientu prostupu tepla zasklením, neuniká z interiéru zaplacené teplo ven a současně se nám místnost zdarma přihřívá přírodním zdrojem, tj. sluncem.

Světelná reflexe neboli odrazivost, je ve většině případů nežádoucím, rušivým jevem. Obecně lze říci, že nízká a střední reflexe, tj. 15 – 19 %, je přijatelná. Skla s hodnotou nad 20 % se považují za vysoce reflexní, nehodící se především k použití na rezidenční budovy. Ale i skla použitá na některých komerčních budovách, např. na letišti, mají požadavek nižší reflexe.Trend využívat stále více prosklených ploch je patrný i u rezidenčních budov. V takovém případě je potřeba vzít v úvahu, zda jsou celoskleněné plochy situovány na jižní, (jihozápadní) světovou stranu, kdy by slunce i nás, vzhledem k velké prosklené ploše, mohlo obtěžovat, a zda je tedy vhodné použít zasklení s nižším solárním faktorem na úkor tepla získaného ze slunce v chladných dnech. „Kam nechodí slunce, tam chodí lékař“, to je rčení, které platí už stovky let. Nejenže přirozené světlo potřebujeme ke svému životu, ale čím více nám ho okno propouští, tím méně využíváme umělého osvětlení, a tudíž šetříme nejen energií, ale především naši peněženku. Do svých domovů se většinou vracíme odpoledne. V období zimního času se brzy stmívá, a tudíž je žádoucí sledovat i tento parametr. Kdyby naše zasklení mělo nízkou hodnotu světelného činitele prostupu, museli bychom začít mnohem dříve svítit, abychom si zabezpečili zrakovou pohodu.

Na závěr:

Kromě tepelných ztrát, tj. sledování činitele prostupu tepla zasklením nebo okna, sledujme i parametry, díky kterým získáme přirozené teplo do interiéru, tj. solární faktor, a ušetříme tak své peníze. Do obytných budov bychom měli volit zasklení, kde solární faktor je přibližně kolem 60 % (Pokovené sklo CGP Ug max=1,1, nebo izolační trojsklo Ug=max 0,5). V případě velkých prosklených ploch situovaných na jižní a jihozápadní stranu bychom měli zvážit zasklení s nižším solárním faktorem (pokovené sklo CG 1.0 Ug max=1,0, nebo izolační trojsklo Ug max=0,5). Na celkovou finanční úsporu má vliv i parametr světelné prostupnosti. Na zrakovou pohodu má pak vliv zbarvení a světelná reflexe skla. Proto dáváme přednost v obytných budovách sklu neutrálního vzhledu s nižší mírou reflexe.

zdroj: http://stavba.tzb-info.cz/zaskleni/7771-spravna-volba-izolacniho-zaskleni

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *